Díky tomu, že v roce 1918 vznikla samostatná Československá republika, bylo třeba, aby do nové republiky vstoupila i nová žena. Vyžadovalo se, aby byla moderní, sportovní a v neposlední řadě také samostatná. Ve dnech byla oděna do francouzské elegance a po večerech tančila v šatech zvaných charlestonky.
Moderní styl oblékání vyvrcholil ve 20. století a to konkrétně v Brně. Díky Boženě Hornekové přišly do dámského šatníku kalhoty.
Móda z první republiky bývá nejčastěji označována jako elegantní. Je považována za dobu demokratických zásad a také mezinárodního úspěchu.
Můžeme si všimnout, že z černobílých fotografií se na nás dívají dámy, které mají dokonalý účes, který je navíc zvlněný, mají na sobě elegantní šaty, které jsou sladěné s kloboukem a chybět nesmí ani malá kabelka. S nostalgií se mnozí z nás obrací k hodnotám doby, která sice nebyla dokonalá, ale za to měla své kouzlo.
Jestliže bylo něco, co přispělo k ženské emancipaci, pak to byla válka. Právě ta ukázala, že ženy jsou mužům rovnocenné. Ženy díky tomu získaly sebevědomí a rozhodly se změnit svůj životní styl. Něčemu takovému musel odpovídat i oděv. Postupně tedy začaly mizet sukně až na zem, vlečky, korzety apod.
Moderní žena tudíž měla právo na moderní oděv. Mohla mít nárok na stejně pohodlný oděv jako muž. Nebyla náhoda to, že ženská móda vykazovala androgynní prvky. Pas se začal usazovat na bocích a linie byla rovná. Sukně se postupně začaly zkracovat. Místo korzetů na háčky se šaty začaly natahovat přes hlavu.
Jestli je něco, co bylo na této módě tak převratné, pak je to celková silueta, která snad poprvé nezdůrazňovala pas a ani poprsí a v neposlední řadě také délka, která poprvé odhalovala ženská lýtka.
Díky tomu, že byla silueta volná, bylo mnohem jednodušší ušít oděv doma nebo u švadleny. Vzniklo tedy demokratické oblečení, které se střetlo se sociálními rozdíly. Díky tomu tedy nešlo poznat, zda na ulici kráčí služka nebo diplomatka.